Jak jsem se snažil o parkování u letiště Leoše Janáčka

Od Josef Novotný

Rád bych se s vámi podělil o své zkušenosti ohledně parkování u letiště Leoše Janáčka v Ostravě. Je to největší regionální letiště s mezinárodní i vnitrostátní přepravou. Letiště Leoše Janáčka dostává na svůj provoz i dotace od kraje. A já jsem odtamtud měl letět na zahraniční zájezd do Dubaje. Mám tam kamaráda, který tam byl vyslán svojí firmou na stáž, a tak mi přišlo skvělé, že ho navštívím a zároveň si prohlédnu i tohle zajímavé město. A právě Ostrava nabízí lety do Dubaje poměrně nově.

Jak to začalo, že jsem si zvolit parkování u letiště Leoše Janáčka?

Moje anabáze však začala ještě v České republice. A bylo to hlavně všechno spjato s možností parkování u letiště. Měl jsem samozřejmě na vybranou, jestli pojedu na letiště autobusem, taxíkem nebo vlastním autem, ale vzhledem k množství zavazadel a pohodlí jsem zvolil jednoznačně svoje auto. A protože jsem jel sám, bylo přirozeně nutné mého miláčka někde v blízkosti letiště zaparkovat.

Cena parkování

Samozřejmě jsem se také dopředu zajímal nejen o možnost parkování, ale i o jeho cenu. To nakonec nebylo až tak složité, poněvadž letiště na svých stránkách nabízí údaje o parkování (parkoviště P1, P2 a P3) a také kalkulačku, na které si přibližnou cenu můžete předem spočítat. Letěl jsem na 14 dní, a tak cena parkovného za mé auto bude 1100 Kč.

Jak je to s hlídáním

Horší ovšem bylo, že jsem se na stránkách letiště také dočetl, že žádné z parkovišť, tedy ani krátkodobá, ani dlouhodobé nejsou hlídána a majitel auta je povinen si auto sám zabezpečit proti krádeži či vykradení. To už se mi líbilo méně, protože co když se mému miláčkovi něco stane? A ta cena za parkování je z tohoto hlediska už také méně příznivá. Na druhou stranu, jak je asi pravděpodobné, že by mi někdo kradl auto na parkovišti u letiště, když se mu nikdy nic nestalo na ulici před naším domem? A tak jsem to riskl.

Den odletu

V den odletu jsem si vše pečlivě sbalil – ostatně přítelkyně byla v práci, takže na mě neměla čas. Měl jsem 3 kufry, se kterými jsem se tak tak vešel do odbavovacího limitu do letadla – jedno příruční zavazadlo, 2 kufry do zavazadlového prostoru. Ale když já si nemůžu pomoct, ale například foťák se stativem si beru vždycky, protože mou druhou vášní je fotografování, a to bych si v Dubaji nemohl odepřít.

Přečtěte si o  Co se mi stalo, když jsem parkoval auto u letiště Brno Tuřany

Příjezd na letiště

Na letiště jsem dojel s tříhodinovým předstihem, abych v pohodě zaparkoval, zkontroloval, jestli jsou zavřená všechna okénka, zamknul dveře i kufr auta. Honem pro parkovací lístek a hlavně ho neztratit, nebo se mi parkování ještě pěkně prodraží. Pak už jsem došel asi za 5 minut do odbavovací haly, nechal jsem si zabalit kufry do takové té ochranné folie, aby se mi nezničily cestou, a čekal jsem na odbavení.

Nástup do letadla

Nástup do letadla se blížil, takže jsem si přečetl poslední české noviny, v Dubaji budu asi číst jen anglický tisk, snědl jsem nějaký ten snack u stánku a popíjel minerálku. A to už hlásili nástup do našeho letadla. Takže jsem zanechal svého miláčka na parkovišti, v duchu se s ním rozloučil a pomodlil, aby se mu tam nic nestalo, a nastoupil jsem do letadla vstříc novým zážitkům. V Dubaji jsem si to náramně užil, ale o tom se nebudu rozepisovat, to by vydalo na další blog a ten si založím až příště.

Přílet

Teď se vrátím zase k nám do České republiky, resp. do Ostravy na letiště Leoše Janáčka, kde jsem měl 14 dní zaparkované auto. Vylezl jsem z letadla, hnal se k výdeji zavazadel a pak honem na parkoviště. Našel jsem tam svého miláčka celého, neukradeného, nevykradeného, prostě takového, jakého jsem ho tam zanechal. Byl jsem dojat téměř k slzám. Takto krásně se mi o autíčko postarali, a to prý není parkoviště hlídané. Byl jsem naprosto spokojen a až příště někam poletím z Ostravy, pak jedině vlastním autem, které bez obav nechám na místním dlouhodobém parkovišti!